V ten den shromáždím živé.

Má vroucně milovaná dcero,

v mnoha křesťanských životech jsem se stal podobný obtížnému příbuznému, jenž musí být čas od času pohoštěn, ale vždy musí být držen z dohledu. Takto Mě nyní vidí mnozí, kteří se narodili jako křesťané a kteří ode Mne odpadli. Jsem pro ně málo důležitý, a přesto, když jsou v nesnázích, volají bezděčně ke Mně, protože je to jejich druhá přirozenost.

Proč, ach, proč Mě nejsou schopni přijmout? Co oddělilo člověka ode Mne? Proč se mým posvěceným služebníkům nepodařilo je ke Mně přivést? Mé utrpení je stejné dnes, jako bylo při mém ukřižování, a nyní ti, kteří Mi zůstali věrni, Mě zakrátko opustí. Udělají to, protože začnou znovu přehodnocovat své pochopení toho, kdo přesně jsem, a co má smlouva skutečně znamená – všechno kvůli kacířství, která přijdou.

Veškerá pocta, prokazovaná Mně v mých církvích, bude brzy omezena na pouhou úklonu hlavy mým směrem. Už více nepokleknou před mými svatostánky. Nepokloní se, nebo nepokleknou přede Mnou, ani se nebudou modlit před mým Božím tělem na kříži, neboť to nebude můj obraz, k jehož uctívání budou vyzváni. Budu bičován a zesměšňován. Mé Slovo bude proměněno do těch nejpodivnějších planých řečí a pravda o mé smrti na kříži bude odhozena.

Má přítomnost na zemi stále ještě trvá. Nesmíte Mě opustit, protože když to uděláte, mé Světlo vyhasne a vy budete pohlceni temnotou. Pouze ti, kdo Mi zůstanou věrni, mohou uchovat můj plamen, a když bude světlo mé církve na zemi oslabeno, až na jen slabý třpyt – pak uslyšíte poslední výzvu z nebes. V ten den shromáždím živé. Zlí budou ponecháni s nepřáteli Boha, jimž se zavázali věrností. Potom už žádnou radost nezažijí.