Až za zvuku polnic sestoupí na svět Nový Jeruzalém, světla vyplní oblohu a všechno ztichne.

Má milovaná dcero,

bolest, kterou v tomto čase tělesně snášíš, má zachraňovat duše, které jsou ode Mne tak vzdálené, že kdybys Mi tuto bolest jako smírčí duše nenabídla, byly by pro Mne navždy ztracené. Měj stále na paměti, jak velice Mě zraňuje a láme mé srdce, když ztrácím i jednu jedinou duši.

Moje láska k lidstvu zůstává nedotčená, neboť nic Mě nemůže nikdy zastavit v lásce ke každé drahocenné duši. Tak velmi je miluji, že dary, které jsem ti dal, má dcero, vidět všechny děti Boha tak, jak je vidí On, s čistým srdcem, nikdy nebudou mít konce. Proto tolik trpíš, moje maličká. Není to kvůli těm, jejichž hněv tě uráží, ale je to kvůli těm duším, které jsou v strašné temnotě a jejichž osud tě děsí, že snášíš tyto nové tělesné útrapy.

Prosím, pochop, že když se stáváš netrpělivou a podrážděnou kvůli těmto bolestivým zkouškám, že jsou ničím ve srovnání s intenzivním utrpením, kterému čelí duše uchvácené šelmou. Bude to ničím ve srovnání s dušemi, které musí snášet bolest utrpení v očistci. Jak ti to bude připadat bezvýznamné, až uvidíš, jak vyrvu duše, které by jinak nebyly schopné se samy zachránit ze zlého sevření šelmy.

Má dcero, nezáleží na tom, jak bolestivé je toto utrpení, bude bezvýznamné, až sjednotím Boží děti, až ve Velký den sestoupí nejnádhernější ráj. Až za zvuku polnic sestoupí na svět Nový Jeruzalém, světla vyplní oblohu a všechno zmlkne před hlaholem andělů, jejichž zpěv před posledním okamžikem dosáhne ke každé duši. To bude poslední hodina, kdy přijdu soudit živé i mrtvé.