Mé jméno už není uctíváno, mé jméno je proklínáno.

Má vroucně milovaná dcero,

v každé chvíli každého dne pociťuji bolest odmítání a nenávisti lidstva. Nikdy to nepolevuje.

Moje ukřižování bylo jen začátkem.

Mohlo zvěstovat spásu lidstva, ale má bolest bude pokračovat, dokud Satan nebude vyhnán.

Dokud je přítomen a panuje na zemi, což dosud v tomto čase stále činí, má bolest a muka neskončí.

Jedinou útěchou je radost, kterou cítím, vidím-li na světě skutečnou, vzájemnou, lásku, přítomnou v čistých duších.

Je to tato láska, která umožňuje udržet světlo mezi nocí a dnem. Neboť bez mého Světla by temnota přesáhla dvacet čtyři hodiny denně.

Představte si, jestli chcete, mou bolest.

Vy, kteří trpíte bolestí a zraněním rukama těch, které milujete, budete přesně vědět, jaká je má bolest.

Jste-li krutě mučeni, duševně i tělesně, někým, koho milujete, je pak těžší snášet takovou bolest.

I když víte, že osoba, která vás pronásleduje je v strašné temnotě, neulehčuje to vaší bolesti. Spíš naopak, jen to zvyšuje intenzitu a prudkost takového utrpení.

Je to proto, že vám ještě záleží na vašich mučitelích, ale víte, že trpí a že nemohou za své chování.

Je v nich tolik temna, že neposlouchají, když se jim pokoušíte vysvětlit, co musí udělat, aby se zbavili své temnoty.

Nechtějí poslouchat.

Ani nechtějí oživit svého ducha, aby uviděli světlo, lásku a radost, které by pocítili, kdyby jen naslouchali vám, jediné osobě, která je opravdu miluje navzdory jejich chybám, jejich jediné příležitosti odmítnout ten nebezpečný temný mrak, který pokrývá celého jejich ducha, aby se osvobodili.

Bolest odmítnutí je krutá pro Mne, vašeho Spasitele, Syna člověka.

Vytrpěl jsem strašná tělesná muka, jejichž větší část nebyla podána světu v detailech – bylo to tak hrozné mučení, že jsem si nepřál, abyste projevili tento druh soucitu.

Nikoliv, hledal jsem jen vaši věrnost, vaši víru, stejně tak jako vaši radost a úlevu z vašeho vědomí, že jste byli zachráněni od věčného zatracení.

Ale opravdu vědí lidé o daru, který jsem jim ve skutečnosti dal?

Mnozí chodí na mši, nebo přijímají víno u jiných křesťanských církví, aby uctili můj dar, ale ve skutečnosti nechápou, co to znamená.

Dal jsem sám sebe úplně, v těle, mysli a duši. Když přijímáte svátost oltářní, musíte plně přijmout mé Tělo a ne jen říct, že Mě uctíváte.

Neboť bez mého Těla, mé skutečné přítomnosti, nemohu získat vaše duše. Nevěděli jste to?

Proč odmítáte můj ryzí dar, tak jak byl vysvětlen mým apoštolům? Že eucharistie je vskutku mé Tělo?

Nemůžete si ani představit milosti, které byly ztraceny pro vás, vaše rodiny a generace, kvůli odmítnutí síly takového daru.

Má bolest Mě nikdy neopouští. Já pláču. Trpím. Naříkám, když vidím, jak se hřích rozmáhá ve světě, že mé jméno už není uctíváno. Mé jméno je proklínáno. Cítím intenzivní bolest.

Tobě, má dcero, byla v posledních měsících dána stejná bolest. Dovolil jsem zlu, aby na tebe zaútočilo a proniklo tě. Tato oběť, kterou jsi Mi nabídla jako smírčí duše, byla těžká, ale naučila tě jedné jednoduché lekci:

Když jsi obětí tak krutého utrpení z rukou jiných v mém jménu, pociťuješ stejnou bolest, jakou současně cítím Já.

Naše bolest, má dcero, je propojená v této tajemné jednotě. Přijala jsi ochotně moji výzvu, aby ses stala smírčí duší, znajíc následky, jakkoliv mohly být děsivé, abys zachraňovala jiné duše.

Nyní, když přinášíš obrácení, víš, že když je vyžadováno utrpení, je to proto, aby se vyrovnalo mému vlastnímu utrpení, což může být, a také je, velmi zraňující a bolestné.

Kvůli tvé lidské přirozenosti budeš čas od času tíhnout k tomu, abys zápasila a bojovala proti hrůze, která je ti způsobena, zejména když i bolest hřebů zarážených do tvého zápěstí by byla lehčí, než muka, o které tě žádám, abys je vydržela v mém jménu.

Moje milosti ti pomohly podřídit se takovým žádostem o utrpení. Udělily ti sílu, která ti dovolila povstat, stát zpříma a chválit Boha. Neboť to jsou milosti, které ti pomohou přijmout utrpení jako dar Bohu k záchraně duší ve smrtelném hříchu.

Děti, když si na to budete moci vzpomenout, až vás příště někdo bude mučit, zacházet s vámi s krutostí a duševně vás týrat, pak překonáte vaši bolest.

Modlete se ke Mně tuto modlitbu modlitební kampaně (75):

Předávám Ti, drahý Ježíši, mou bolest

"Ježíši, sjednocuji mou bolest a utrpení s bolestí, kterou jsi vytrpěl během tvých muk na Kalvárii.

Každou pohanu a slovní útok, které utrpím, nabízím Tobě, na počest tvého korunování trním.

Každou nespravedlivou kritiku vůči mně Ti nabízím na počest tvého ponížení před Pilátem.

Každá tělesná muka, která zakouším rukama jiných, Ti nabízím na počest tvého bičování u sloupu.

Každou urážku, kterou snáším, nabídnu na počest strašného tělesného mučení, které jsi zakusil během korunování trny, když roztrhly tvé oko.

Pokaždé, kdy Tě napodobuji, šířím tvé učení, a když se mi přitom vysmívají ve tvém jménu, dovol mi, abych Ti pomohl na tvé cestě na Kalvárii.

Pomoz mi zbavit se pýchy a nikdy nemít strach přiznat, že Tě miluji, drahý Ježíši.

Potom, když v mém životě se bude všechno zdát být beznadějné, pomoz mi, drahý Ježíši, abych byl statečný vzpomínkou na to, jak ochotně jsi dovolil být ukřižován tak hanebným a krutým způsobem.

Pomoz mi povstat a být počítán za pravého křesťana, pravého vojáka ve tvé armádě, pokorný a zkroušený ve svém srdci, ve vzpomínce na oběť, kterou jsi pro mne vykonal.

Drž mě za ruku, drahý Ježíši a ukaž mi, jak moje vlastní utrpení může inspirovat jiné, aby se přidali ke tvé armádě stejně smýšlejících duší, které Tě milují.

omoz mi přijmout utrpení a nabídnout je Tobě jako dar k záchraně duší v poslední bitvě proti tyranii Zlého. Amen."

Utrpení, má dcero, jakkoliv těžké, je darem, který používám tak, že je předávám těm, jimž důvěřuji v mém srdci, abych mohl zachraňovat duše.

Ty, má dcero, jsi velmi ulehčila mému utrpení tvou odpovědí. Avšak bude ještě nějaký čas trvat, než budu osvobozen od kříže.

To se může stát jen tehdy, až zachráním pokud možno každou duši, žijící dnes na této zemi.