sobota, 13 srpna 2011 17:00
Volume 1zeměvědajak se modlitmodlitbazpravodajstvíprideBoží pravdaObrácení, má dcero, musí teď být prioritou pro mé děti, když vyprávějí ostatním o mých poselstvích světu. Jen jediná duše denně – i to Mi přinese velkou radost, děti moje, a když i jiní začnou otevírat své oči Pravdě.
Má milovaná dcero, když je člověk každý den tak zaneprázdněný, má ve svém životě jen málo času k modlitbě. Modlitba, moje děti, může znamenat chvíli, hodinu, slovo, nebo jakýkoliv druh komunikace se Mnou. Nezáleží na tom, kde mě člověk volá. Může to být doma, na zahradě, v autě, v práci, stejně tak jako v mém chrámu. Není důležité, kde ke Mně mluvíte, ačkoliv potěšíte Mě více, když budete se Mnou mluvit v mém domě.
Mnoho lidí chybně věří, že Já nemohu slyšet jejich myšlenky, cítit jejich bolest, jejich smutek, nebo radost. Neuvědomují si snad, že byli stvořeni mým Otcem, všemohoucím Stvořitelem VŠECH věcí? Ten, kdo ví všechno, volá všechny, aby se zastavili jenom na okamžik denně. Proste o mou pomoc, abych vás posílil. Ten jeden okamžik je všechno, o co vás žádám, tento vzácný okamžik, kdy Mě voláte, abyste Mi umožnili vstoupit do vaší duše silou Ducha Svatého. Dokonce i jenom zašeptání, kdy voláte o mou pomoc, uslyším. Když Mě nevoláte, nemohu vám odpovědět, protože bych nikdy nezasahoval do vaší svobodné vůle.
Jsem jako otec, jenž se dívá dolů na skupinu hrajících si dětí. Všechny jsou v chvatu, běhají, povídají si navzájem, některé se smějí, jiné mezi sebou bojují. Většina dětí odpoví, když je někdo dospělý zavolá. Některé jsou ale tvrdohlavé, odvracejí se a odmítnou udělat to, o co jsou žádány. Některé děti jsou láskyplné. Jiné jen málo. Pár z nich ukáže absolutní nenávist, i když jsou v tak útlém věku. Když se tak dívám na tyto moje děti v dnešním světě, vidím nenávist, ba co hůř, vidím úplnou lhostejnost vůči mé existenci, existenci Ježíše Krista, jejich milujícího Spasitele. Mnozí dokonce nenávidí i zvuk mého jména.
Děti, doba, ve které žijete, viděla vzpurnou skupinu mých dětí s malou kázní, které si myslely, že svět patří jim, aby mu vládly, řídily jej, zneužívaly, nebo poškozovaly, jak se jim zachce. Jen málo úcty je prokazováno Otci, Stvořiteli všech věcí. Tak arogantní je dnes člověk, že si myslí, že povstal dokonce z vyššího hierarchického řádu, než je ten, který patří mému Věčnému Otci. A tak pokračuje v hledání svého původu, i když pravda mu leží před očima od začátku. Tolik času vyplýtval na bezcenná snažení. Na marné sny, které byly všechny vytvořeny v myslích vědců, jejichž pýcha na svou inteligenci, dar Boha Otce, obnáší, že věří, že najdou nová fakta o svém původu.
Proč tyto děti nedovedou pochopit, že Země byla stvořena pro člověka? Žádná jiná planeta nemůže být obydlena člověkem, protože to není částí plánu mého Otce. Jak pošetilý může být člověk, když se pokouší vyplnit prázdnotu ducha ve své duši. Všechna duchovní potrava a naplnění může být jeho, když se posadí a přijme pravdu. Pravdu o existenci Boha, Věčného Otce, Stvořitele vesmíru.