Až pohanství sevře mou církev, bude to znamenat poslední kapitolu.

Má vroucně milovaná dcero,

hlavním důvodem, že dnes tak mnoho lidí, zejména mladých Mě nechce znát, je jejich naprostá sebestřednost. Posedlost sebou samým a přání uspokojovat jen sebe a své vlastní touhy měly za následek, že chybí opravdová vzájemná láska a že v takových duších je přítomno jen málo laskavosti. Když se odloučí od ostatních ve svém úsilí o seberealizaci, nemohou milovat svého bližního. Nemilují-li svého bližního, nemohou milovat Mě.

Oddělení od Boha nebylo nikdy tak rozšířené. S málem lásky v srdci, zlo v nich nachází dobré prostředí k zakořenění. Jakmile je zlo usazeno v duši, jež se stává snadnou kořistí, naroste a rychle se rozšíří. Čím více se rozšíří, tím méně lásky bude v takových duších a pronikne jimi nenávist k druhým. Brzy nenávist, žárlivost, závist, lakota a chamtivost se stanou společnými rysy, které spojují moderní společnost, až se nakonec sloučí do té míry, že duše nebudou vnímavé k ničemu. Prázdnota ducha vede k velkému nebezpečí, neboť Zlý je inteligentní a v této fázi zneužije duše, aby vedly válku proti Boží přítomnosti ve světě. Až se svět stane posedlý sám sebou a bude se domáhat všemožných práv, což se bude zdát důležitější, než velkoryse dávat sám sebe – pak z toho nemůže vzejít nic dobrého.

Když Lucifer neuposlechl mého Otce, byla to pýcha, která vedla k jeho pádu. Pýcha a sebeláska, kde vše ostatní je až na druhém místě, povede ke konečnému pádu lidské rasy. Neposlušnost k Bohu se v tomto čase rozmáhá. Jeho Přikázání, jak vidět, se dbá tak málo, že člověk nebude poslušen ani jednoho z deseti Přikázání. Až bude přestoupeno První přikázání mou církví na zemi – poslední bašta mého Otce pro jeho děti – svět bude svědkem nejhoršího trestu od potopy.

Až pohanství sevře mou církev, bude to znamenat poslední kapitolu.

Když děti Boha milují samy sebe a vypínají se před Ním, pláče hořkými slzami. Ale až bude v srdcích všech nahrazen pohanstvím a falešným bohem, jeho hněv nebude mít obdoby.